V pátek jsme úspěšně prošli 1. kolem Českého poháru proti Hulínu. Soupeř přijel v o malinko slabší sestavě, než jsme očekávali, nicméně stále se čekala velmi vyrovnaná bitva. Výsledné skóre rozhodně neodpovídá tomu, co se dělo za stoly.
Domácí nastoupili v sestavě Vítek Pavel, Kolařík Milan a Holiš Martin
Za Hulín přijeli Palivec David, Kristýnek Boris ml. a Kvapilík Břetislav
Hosté spoléhali především na svou novou akvizici z Albrechtic. David hrál poměrně úspěšně divizní soutěž na Olomoucku a jistě potáhne Hulín i v dlouhodobých soutěžích. Pátek byl ovšem od začátku v režii domácího družstva, které hnali kupředu fanoušci. Utkání de facto rozhodla již čtyřhra, kterou Milan s Pavlem poprvé úspěšně vyzkoušeli 3 dny předtím. Počty pak totiž začaly vypadat trochu jinak. V první rundě zápasů se nic překvapivého nestalo (byť Marťa Holiš měl na Davida dokonce setbol a hrál nádherný pinec), a tak průběžné skóre ukazovalo 3:1.
Definitivní zlom přineslo druhé kolo zápasů, kde Milan Kolařík uhrál důležitý bod s Borisem, který hosté nutně potřebovali, pokud chtěli ještě srovnat vývoj utkání. Poté v souboji jedniček přetlačil Pavel Davida a hosté již mohli maximálně vyrovnat počet bodů a setů, aby se ještě počítaly míčky, to ovšem byla pouhá teorie, kterou zaplašil hned v dalším zápase Marťa Holiš.
O vítězi tedy již bylo jasno, průběžné skóre ukazovalo 6:1, ovšem ty nejkrásnější zápasy teprve přišly a i za ně patří Hulínu uznání. Soupeři nesložili zbraně a fanoušci tak mohli sledovat nádherný zápas mezi Milanem Kolaříkem a Davidem Palivcem (8,7,-9-9,10), který byl plný dlouhých výměn a velkého napětí. Perfektní zážitek. No a hned v dalším zápase si Martin Holiš poradil s Borisem Kristýnkem 3:1 na sety, čímž si připsal největší skalp své dosavadní stolně-tenisové kariéry.
Velké díky patří soupeřům za přístup k utkání i po rozhodujícím bodu. Velké díky patří také fanouškům, kteří k nám vážili cestu, Honzovi Plhákovi, že vzal dvojroli rozhodčího/kuchaře (skvělé tlačenky!), a také Marťovi Vykoukalovi z Kostelce, který Pavla před utkáním skvěle rozehrál.
—
K rozhovoru dnes svolil Boris Kristýnek ml. (Hulín, ex-Orel)
Nedávno jsi měl pauzu od ping-pongu a vůbec jsi vždy střídal období úplného nadšení a naopak mírného vyhoření. Nyní u tebe ale pozoruju dlouhodobý vzestupný trend a to i v osobním životě. Našel jsi v sobě zase chuť hrát i pinec na krajské úrovni?
Ano, je to jak říkáš. Bylo to semnou jak na houpačce, což se odvíjelo ve všech oblastech mého života. Jsem rád, že se mi konečně za pomoci mé skvělé přítelkyně, povedlo s tím něco udělat a vše konečně směřuje správným směrem. Pinec mě aktuálně doopravdy baví. Chodím poctivě trénovat a rád bych odehrál i maximum možných utkání.
V pátek jste přijeli i s novou posilou, Davidem Palivcem, který hrával loni divizní soutěž na Olomoucku. Jak se vám povedlo přivést tak dobrého hráče a věřím, že i kluka do party?
Řekl bych, že je to trochu dílem náhody. David se svou ženou koupili baráček v Hulíně. Obrovský podíl na tom má taky Radek Mikulík, který byl s Davidem v kontaktu. Slovo dalo slovo a máme v Hulíně skvělého hráče i kamaráda, za což jsem velmi rád, protože si s Davidem sedíme herně i lidsky.
Hodně hráčů z vašeho bývalého áčka odešlo, jak u vás teď vypadají tréninky? Máte s kým se zlepšovat a chodí vás dost?
Nás, co se opravdu chceme pořád zlepšovat, je velmi málo. Podle toho taky vypadají tréninky. Kombinace si zahraju maximálně s Davidem nebo Radkem Mikulíkem. Zbytek hráčů je takové to popinkání backhand, forehand a jedem zápas, což je kontraproduktivní. Ale nemá smysl něco říkat lidem, kterým „to na okres stačí“.
Vidím, že máte v klubu spoustu mladých kluků i holek. Kdo se jim tam věnuje a kolikrát týdně trénují? Jak vůbec vidíš budoucnost Hulínského stolního tenisu?
Mládeže máme v současné době požehnaně a nejvíce času se jim věnuje Radek Mikulík s Danem Kolomárem. Občas přijdu dřív já nebo některý z dalších chlapů. Věřím, že vychováme aspoň pár talentů, nadějí a Hulínský pinec nezanikne. To by byla opravdu škoda.
Jak se ti líbilo u nás v Malenovovicích? Co říkáš na prostředí a vůbec myšlenku amatérského klubu při pivovaru, kde nám více než na aktuální výkonnosti záleží hlavně na partě/týmu a snaze se zlepšovat?
Bylo u vás hezky. Hned při vchodu panovala přátelská atmosféra, všichni nás přivítali a vzali mezi sebe. Bylo super pozorovat, jak i nehrající drží s vámi jako jeden tým, což bohužel v Hulíně postrádám a na jednu stranu mi bylo líto, že už nepatřím do Zlínských řad.
K samotnému zápasu: hrál jsi pěkný pinec s minimem chyb, nicméně bodově se to nepotvrdilo. Jak hodnotíš ty sám svůj výkon a jak sis zahrál s jednotlivými soupeři?
Děkuji za kompliment, ale z mého osobního pohledu bylo chyb víc než dost a jsem si naprosto jistý, že mít možnost odvety, spoustu věcí bych udělal jinak. S každým z vás jsem si ovšem zahrál výborně a zjistil jsem, kde mám nedostatky, na kterých budu tvrdě makat.
Co vlastně říkal David na svůj výkon? Potkat Milana Kolaříka s jeho nátlakovou hrou trávou poprvé není na psychiku snadné a prohra nejtěsnějším rozdílem v posledním setu je o to náročnější.
Byl trochu zklamaný, po 2 letech prohrál proti trávě. Ale jinak si dovolím říct, že mohl být se svým výkonem být spokojený.
Chtěl by jsi ještě něco sdělit závěrem?
Chtěl bych jménem Hulínského oddílu poděkovat za skvělý zápas. Za mě osobně bych chtěl říct, že jsem rád potkal po letech známé tváře a poznal nové. Pevně doufám, že to není naše poslední setkání jak herně, tak i jako kamarádi. Přeji hodně úspěchů do nadcházející sezony a zas někdy za stolem.
—
A co nás čeká dál? Hned v úterý 15.9. poměříme síly se silným družstvem z Fryštáku. Přijďte se podívat na divizního soupeře…